Poslechněte si třetí kázání ze série "Víra pro život, jaký je". František zabrousil na led pochybností. V této sérii mluvíme o tom, jak naši víru prožíváme v našem obyčejném, každodenním životě, kdy řešíme dětské svačinky, zácpu MHD, schůzku se šéfem, nebo stále se vracející nemoci dětí. V této každodennosti bezpochyby patří i pochybnosti - pochybnosti o víře, o kterých si dnes můžete poslechnout.

Naše víra se může zhroutit téměř přes noc, pokud jsme se během let nenaučili trpělivě naslouchat vlastním pochybnostem a pokud jsme se nenaučili odkládat je až po zralé úvaze.

Timothy Keller

Žalm 73:

1 Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce!

2 Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty,

3 neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí.

4 Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí,

5 nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé.

12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění.

13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?

14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán.

15 Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.

16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo.

17 Teprve když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec.

21 Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví,

22 byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval.

23 Já však chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici,

24 povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš.

25 Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení.

26 Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl.