Jako křesťané se někdy bojíme otázek. Víru bereme jako něco mystického, nezpochybnitelného, co tak prostě je a basta. O čem se nediskutuje.  Někteří s takovým přístupem nemají problém a vyhovuje jim - a to je v  pořádku. Mnohé ale v realitě života napadají různé palčivé otázky, na které nezbytně potřebují získat odpovědi. Například mají strach z kladení otázek, protože by mohla přijít nečekaná odpověď, která by naši víru zničila, jako když se vytáhne jedna karta z domku z karet.

O tom i o příběhu Joba mluvil Bedřich Smola v druhém díle krátké série Víra, která se nebojí otázek.