Knihu Jób má spousta lidi podvědomě spojenou s utrpením. Je to ale opravdu tak?

Je utrpení ústředním motivem knihy? Jak se vyrovnat se zvláštním obrazem Boha, který se na začátku příběhu Jóbem chlubí, nechá se vyprovokovat a dovolí, aby Jób zažil spousty trápení? Jaká "dobrá zpráva" plyne z knihy Jób a co bychom si z ní měli vzít?

Poslechněte si první kázání Bedřicha Smoly z nové série s názvem "Evangelium podle Jóba".

Jób 1 (B21)

V zemi Úc žil muž jménem Job. Ten muž byl bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla.

...

Jednoho dne, když synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina, přišel s nimi i satan. „Odkud jdeš?“ zeptal se Hospodin satana.

„Toulal jsem se po zemi sem a tam,“ odpověděl mu satan.

„A všiml sis mého služebníka Joba?“ řekl mu na to Hospodin. „Na zemi mu není rovného – ten muž je bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla.“

„Copak Job ctí Boha zadarmo?“ namítl satan Hospodinu. „Copak jsi kolem něj, kolem jeho domu a kolem všeho, co má, nepostavil hradbu ze všech stran? Všemu, co dělá, žehnáš a jeho stáda se množí po kraji. Zkus ale vztáhnout ruku a sáhnout mu na všechno, co má – uvidíš, že ti pak bude do očí zlořečit!“

„Tak dobrá,“ řekl Hospodin satanovi. „Všechno, co má, ať je ve tvé moci. Jeho samotného se ale nedotkneš!“

A s tím satan od Hospodina odešel.