Chlapík jménem Hroznata byl mimořádně šikovný muž. Žil ve dvanáctém století. Podnikal — a podnikal dnešním slovem eticky. Byl schopen obchodovat ve velkém, požíval tedy slušnou marži. Tu pak směroval k ušlechtilým cílům. Viz neuveřitelně chytré stavby klášterů pro premonstráty v Teplé a premonstrátky v Chotěšově. Co chybí dnešním mnohým podnikajícím? Etika, slušnost, přiměřenost. Co chybí nám „obyčejným“? Schopnost nepodezírat, nezávidět, přát, možná i přátelit se bohatými, ne pro touhu po majetku, ale třeba aby byli v podnikání etičtí. A podle možností štědří. Hroznata je blahoslavený a určitě měl být dávno svatořečen, což je ale úplně jedno, neboť těm, kdo znají jeho život, je vzorem tak či tak.  Jeho vzkaz těm, kdo by jej tenkrát mohli vykoupit ze zajetí darebáků, lačnících po jeho bohatství: „Nic jim neplaťte, jsem v Božích rukách!“ byl jen dalším potvrzením jeho jiskřivého podnikavého ducha. Smekám před poctivými, odvážnými podnikateli. Potřebujeme vás! Blahoslavený Hroznato, patrone plzeňské diecéze, patrone nás všech, kteří podnikáme, oroduj za nás!