Pohleď na lid svůj zde!

Kdo z nás by nechtěl vidět krásnou přírodu? A kdo z nás křesťanů by nechtěl vidět kus Boží země, poznamenaný věřícími lidmi? A dokonce tak trochu našimi?
Může se to udělat třeba takto. Vezmete 1 ks auto, mobil s navigací, zadáte si Radožda, Sv. Arhangel Mihail, Св. Архангел Михаил a rozjedete se na jihovýchod. Projedete Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, a kolem albánského Skadarského jezera dojedete po 1500 kilometrech k jezeru Ochrid v jeho části v Severní Makedonii. Tam zajedete po úzké silnici do vesnice Radožda, kde jsou dva kostely, hřbitov, rybárna, dvě stovky domů, restaurace U dvou perel a obchod. V obchůdku poprosíte o klíč, který vám bez zaváhání jen tak půjčí, a vystoupáte po několika stech schodech ke skále se zamčenými dveřmi. Po odemčení spatříte úžasnou poustevnu svatého Michaela archanděla. Vytesali ji kolem roku 886. Stojíte pak v úžasu s pohledem do dálky, kde se slévá obloha s hladinou jezera, tam, kde jsou po pár stech metrech kláštery a skalní poustevny a chrámy a kolem nich ubytovací zařízení. Sem uteklo převážné množství žáků svatých Cyrila a Metoděje, zejména svatý Kliment zvaný ochridský, ale také Naum, Angelár, Sáva a další. Kolegové našeho moravského biskupa svatého Gorazda, Sedmipočetníci. Zde dále rozvinuli, co jim bylo dáno. Písmo, misál, historii, právo, písmo hlaholici a později cyrilici, zde se modlili, zde žili život prodchnutý Ježíšem Kristem. Obrovské dědictví, nám žel tak trochu skryté. A co z té doby pochází? I tato zpívaná modlitba:
Svatý Gorazde, pohleď na lid svůj zde.
Přímluvou svou mocnou podej nám ruku pomocnou,
bychom nezahynuli pro život věčný.
V Jeruzalém věčný radostně vešli.
Dědictví svaté pevně ostříhali,
v blažené pokoře pokojně žili
nyní i vždycky, na věky všecky
Pána vzývali, tak se modlili:
Ve jménu Otce i Syna jeho i Ducha svatého spaseni byli.
Amen.