Pojďme si nejprve přiznat, že žijeme v roztěkané době. V době, která překypuje množstvím informací. V době, kdy všichni soutěží o naši pozornost. Jen si přiznejte sami, kolikrát se během dne podíváte na mobilní telefon? Jak snadno se v práci necháte strhnout k prokrastinaci? V takovém prostředí člověk jen těžko udrží pozornost, a když k tomu vidí hromadu práce, co jej ještě čeká, ale na druhé straně jen málo uspokojivých výsledků, snadno přichází o energii. Můžeme se potom divit, že čím dál častěji slyšíme o syndromu vyhoření?