Když jsem si v předchozím podcastu povídal s Marianem Jelínkem o talentu a motivaci dětí, vzpomněl jsem si na příběh jednoho mého kamaráda. Říkejme mu třeba Honza. Jeho příběh je pro mě důležitý také proto, jelikož přesně potvrzuje to, co rozebírám se čtenáři v tištěném Impoorooviu. Hned vysvětlím proč. Pojďme se ale nejprve podívat na Honzův příběh. Už od útlého dětství byl Honza svým tátou veden ke sportu. Táta miloval fotbal a jeho velkým snem bylo, že z Honzy bude jednoho dne slavný fotbalista. Kopačky měl na nohou snad ještě dřív, než uměl běhat. Už v postýlce prý musel být vedle táty, který si nenechal ujít žádný ligový zápas svého oblíbeného fotbalového týmu. Zkrátka a dobře, okolo fotbalu se točilo celé Honzovo dětství a už odmalička mu táta vštěpoval jediný cíl: Kopat za jakýkoliv tým účinkující v evropské lize mistrů.