Na operačním sále může hrát hudba a zaznít vtip. Jsou ale chvíle, kdy veškeré hovory ustanou a tým se naplno soustředí. Primář Chirurgie Městské nemocnice Ostrava Ondřej Strnadel v podcastu přibližuje odpovědnost za rozhodnutí, která nemohou počkat, i robotickou technologii, kterou považuje za největší posun své dosavadní praxe.Chirurgii se věnuje od roku 2005. Za tu dobu se proměnily operační postupy, technické vybavení i možnosti šetrnější léčby. Robotický systém da Vinci ale podle primáře Ondřeje Strnadela znamená mimořádný krok dopředu. Ostravští chirurgové na něm začali operovat v polovině května a aktuálně už mají za sebou zhruba 50 výkonů.„Je to úplně jiná dimenze operování. Samozřejmě obrovská zodpovědnost. Ale ta technika a ten smysl pro detail jsou naprosto úžasné. Je to obrovský krok, který medicína udělala dopředu,“ říká primář Strnadel.Usednout za konzoli a operovat pacienta předchází důkladná příprava. Chirurg se nejprve učí robotický systém ovládat, poté své dovednosti rozvíjí pod vedením zkušených odborníků.„Začíná se na simulátoru, máte tam zhruba čtyřicet cvičení, která musíte provést. Ta cvičení vás připraví na práci a obsluhování robota. Potom přicházejí praktické zkoušky, kdy trénujete už na živých tkáních. A potom je certifikovaný kurz,“ popisuje primář. K první operaci je přizván také proktor, zkušený lékař, který může pomoci při případných potížích.Robotika navazuje na dlouhodobý vývoj směrem k miniinvazivním přístupům. Základ chirurgické práce se ale podle primáře nemění.Ať chirurg operuje s pomocí nejmodernější technologie, nebo řeší akutní stav, musí se rozhodnout, jak pacientovi pomoci. Právě rozhodování je dovednost, ve které se podle svých slov stále zdokonaluje. Zkušenosti pomáhají, odpovědnost ale neodstraňují.„Samozřejmě je to dlouholetý trénink. Ten čas na rozhodnutí si postupně navýšíte, ale nakonec to rozhodnutí stejně udělat musíte,“ konstatuje Strnadel.Předem připravený program přitom může změnit jediný akutní příjem. Oddělení vedle plánovaných operací zajišťuje chirurgickou péči 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Tým ošetřuje pacienty se zánětem slepého střeva, střevní neprůchodností, krvácením, úrazy i dalšími stavy, které vyžadují rychlé řešení.Jinou cestou přicházejí lidé například s kýlou nebo dlouhodobými problémy se žlučníkem. Lékaři je vyšetří, rozhodnou o vhodnosti operace a domluví termín. „Máme samozřejmě plánované výkony, které víme, že musíme udělat, ale ten plán se musí často měnit a adaptovat na nově vzniklé situace, které prakticky přicházejí každý den,“ uvádí primář.Náročnost práce na sále přesto neznamená, že na něm po celou dobu panuje ticho. Atmosféru podle primáře určuje především operatér. Jeho tým preferuje příznivé pracovní prostředí.„Hraje nám tam hudba, samozřejmě, pokud máme něco vtipného na sdělení, tak si to sdělíme,“ přibližuje. V náročných situacích ale veškeré hovory ustávají a tým se plně soustředí na řešení problému.Pro zvládání plánované i akutní péče je zásadní složení týmu. Za téměř čtyři roky, během nichž Ondřej Strnadel oddělení vede, se podařilo doplnit stavy chirurgů a přijmout také mladé lékaře se zájmem o další vzdělávání.Sám původně uvažoval také o ortopedii nebo gynekologii. Po absolvování lékařské fakulty v Olomouci nakonec našel místo na chirurgii na Fifejdách. Tehdejší propojení chirurgie s péčí o úrazy ho oslovilo a svého rozhodnutí nelituje.Od práce, ve které je stále na telefonu a musí dělat důležitá rozhodnutí, si odpočine hlavně s rodinou v přírodě.V podcastu přitom připomíná i to, čím můžeme přispět ke svému zdraví sami.„Pohyb, nekouřit a starat se o to, aby člověk netrpěl přílišnou obezitou,“ uzavírá primář Chirurgie Městské nemocnice Ostrava Ondřej Strnadel.