Počet žen, které přivedou na svět dítě císařským řezem, je pětkrát víc než před padesáti lety. Čím to je? Zapomněly jsme snad rodit? Nebo to naše blahobytem zbytnělá těla už nedokážou? Anebo si prostě část žen řekne, proč podstupovat bolest, když medicína nabízí jiné řešení?

Není to tak, že by žena přišla do porodnice a zaškrtla políčko císařský řez, čímž by dala najevo své přání. Gynekologické operace nejsou houska na krámě, aby si každý vybral dle libosti tu svou.

„Pokud žena přijde, že jí to doporučila kamarádka, tak se jí to snažíme rozmluvit. Někdy tam ale mohou být traumata z předchozích porodů, můžou tam být špatné zkušenosti z blízké rodiny a dostaví se panický strach, že to nemůže dopadnout dobře. Někdy jsou ty případy tak složité, že důvody zcela nerozkryjeme,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě.

Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. Dozvíte se mimo jiné, jak porod císařským řezem probíhá a zda ovlivňuje schopnost ženy znovu otěhotnět.

Rozhodující je věk prvorodičky

Nárůst počtu císařských řezů je dán kvalitnější diagnostikou, což v důsledku znamená víc zachráněných dětí i matek. Svou roli hraje i věk rodiček. „Zatímco v devadesátých letech byl průměrný věk ženy při prvním porodu něco kolem dvaceti, dvaceti jedna let, tak dneska je to třicet jedna let. Těch deset let rozdílu v životě ženy je prostě hodně. Nelze ale říci, že čím starší žena, tím větší ,šance‘ na porod císařským řezem. Rozhodující je věk ženy při prvním porodu. Vůbec nechci ženám radit, v kolika letech by měly rodit. Jenom říkám, jak to funguje z biologického hlediska,“ říká docent Šimetka s tím, že oproti normálnímu porodu je při císařském řezu žena vystavena čtyřnásobnému riziku komplikací. „A může po něm zůstat i jizva na duši,“ dodává.

Příchod na svět otvorem v břišní dutině není pro dítě vůbec snadný. Že by mu snad ublížil skalpel pohybující se v těsné blízkosti tělíčka, nehrozí, byť nějaký ten šrám si podle docenta Šimetky vzácně odnést může. Důležitější pro jeho vývoj je zhoršená poporodní adaptace, kdy část novorozenců skončí v inkubátoru.

„Nemůžou být hned po porodu s maminkou. To je ale velmi důležité, aby si maminka miminko osahala, opusinkovala, a to nejen po psychické, ale po zdravotní stránce. Průchod porodními cestami také znamená osídlení miminka bateriemi z pochvy ženy, čímž vzniká budoucí mikrobiom, který má na zdraví člověka zásadní vliv,“ vysvětluje důležitost vaginálního porodu Ondřej Šimetka.

„Buďme ale rádi, že máme možnost císařského řezu, buďme si však vědomi toho, že je to velká břišní operace. A je nutné k ní mít respekt,“ uzavírá gynkolog.

S kým jsme si povídali?

Docent Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, je přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava. V letošním roce pořádal multioborovou konferenci POROD 2023, která se týkala právě císařského řezu.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz.