Modální should se často hodí po slovesech: nařídit, přikázat, poručit, trvat na něčem a po přídavných jménech jako: nezbytný, nutný, podstatný, důležitý. Pomocí should mluvíme o vzdálenější možnosti, ale i pravděpodobnosti a taky můžeme předpovídat. Nejčastěji (a taky češtině nejblíže) se should používá, když mluvíme o závazcích a povinnostech, když radíme a nebo o radu žádáme. Woman: …Yes, O.K., that’s fine. American: So that’s the deal. It’s important that we should agree on this as soon as possible. Woman: You’re right. Well I should be able to get my boss to sign all the papers tomorrow. American: Thanks Helen. You know, more English companies should be like you. Quick and efficient! Woman: Well that’s kind of you. We try to do our best. Americký obchodník řekl, že je velice důležité, aby se dohodli co nejdříve. Přídavná jména jako důležitý, nezbytný přitahují sloveso should, protože navozují závaznost. Kate mluví o tom, co se pravděpobobně stane, o čem si myslí, že bude schopna zařídit: Měla bych být schopná zajistit, aby šéf všechny doklady zítra podepsal. Poslední should užil Američan, když řekl: Víc anglických firem by mělo být jako ta vaše. Chválí firmu, ve které Kate pracuje, a vlastně radí ostatním anglickým firmám, aby stejně tak dobře fungovaly. Dá se to také interpretovat, že podle něj ostatní anglické firmy mají povinnost stejně výkonně fungovat.