Skupinka mladých lidí přemýšlí, co si dají k pití: Girl 2: So what will you have to drink? George: I’ll have a coffee. Alice? Alice: I’ll have an orange juice. So what have you two been up to recently (conversation fades) Girl 1: Well, I’ve been working…. Judy se zeptala, nabídla, co si kdo dá k pití? What will you have to drink? Kamarádi jí jeden po druhém bez velkého přemýšlení odpověděli: I’ll have a coffee... I’ll have an orange juice. A protože nad tím moc neuvažovali, rozhodnutí, co pít nevyžaduje ani žádné přípravy, hodí se tu sloveso will. Mother: Stacey! Stop that! Stacey: But Mum! I don’t like hot chocolate! I won’t drink it! Mother: You’ll do as I say! Now finish that drink or you won’t get any ice-cream. Stacey: (fade out) Oh, mum! K hádkám se také hodí sloveso will. Malá Stacey protestuje, že horkou čokoládu pít nebude: I won’t drink it!. Když něco odmítáme, užijeme will v záporu: I won’t. Matka ztrácí trpělivost a nařizuje: You’ll do as I say! - Uděláš, co ti říkám! A ještě přidává výhružku: A jestli to nevypiješ, nedostaneš zmrzlinu! - you won’t get any ice-cream.