I když mumifikování mrtvých těl není pouze výsadou Egypťanů, byli to právě oni, kdo zdokonalili mumifikační techniky do té míry, že se v tomto odvětví stali skutečnými odborníky. Příprava mumií v Egyptě začínala odstraněním mozku a mimo srdce také všech vnitřností mrtvého těla. Korpus byl pak na 70 dnů ponořen do roztoku uhličitanu sodného a dalších chemikálií. Balzamovači potom tělo naplnili vonnými pryskyřicemi a bylinami, obličej natřeli aromatickými oleji a mrtvolu pak zabalili do pruhů bavlněné látky napuštěné asfaltem a pryskyřicemi. Obličej byl nalíčen, do očních důlků byly vloženy umělé oči a celé tělo bylo umístěno do dřevěné rakve, u významných osobností do rakví několika, a pak ještě do kamenného sarkofágu. Tento pohřební rituál, který byl v Egyptě používán už od 3. tisíciletí př. n. l., zaručoval, že se duše může po letech do zachovalého těla vrátit.

www.cojeco.cz