Potraviny živočišného nebo rostlinného původu mohou v přírodním stavu vydržet poživatelné jen po určitý čas, než dojde k jejich rozkladu. Abychom tento čas co nejvíce prodloužili, případně úplně tomuto procesu zabránili, potraviny nejrůznějšími způsoby konzervujeme. Některé z nich znali už ve starém Řecku a Římě. V touze zachovat jídlo co nejdéle čerstvé objevili, že se potraviny dají déle uchovat pomocí tepla nebo chladu. Mikroorganismy a zárodky, které kažení způsobují, se nemohou v chladnu rozmnožovat a za vysokých teplot hynou. Teplem bývají konzervovány především kapaliny a výrobky uzavírané do sklenic nebo plechovek. Při konzervaci masa a čerstvé zeleniny se více uplatňuje chlazení a mražení. Navíc se do rychle se kazících potravin dnes přidávají konzervační látky, díky nimž dnes už téměř neznáme žluklé máslo či plesnivějící šunku. Přesto je však potřeba dát si na zkažené konzervy pozor.

www.cojeco.cz