V době před vznikem mincí sloužil jako platidlo kovový, nejdříve měděný polotovar tvaru náramku či nákrčníku zvaný hřivna. Jeho velikost i hmotnost byla různá a s největší pravděpodobností šlo tehdy o obecně směnitelný a velmi žádaný druh zboží. Z tvaru tohoto vzácného předmětu také vyšel jeho název. Slovanské „grivna” totiž bylo označení právě pro náhrdelník a bylo odvozeno nejspíše od slova „griva”, které znamenalo krk nebo šíji. Ostatně stejný základ má i pojmenování koňské srsti na krku. Ve středověku se hřivna stala jednotkou hmotnosti drahých kovů, ale i tehdy se její velikost lišila. V 11. století měla česká hřivna hmotnost 216 gramů, pozdější pražská hřivna pak 253,17 gramu. Jako jednotka hmotnosti používaná pro vážení drahých kovů měla hřivna už jen kousek k jednotce mincovní. Grivnou se dnes platí například na Ukrajině.

www.cojeco.cz