Přirozené rozlišování zápachu, který obvykle doprovází věci nehezké, nezdravé a nepříjemné a vůně, která asociuje cosi krásného, vedlo k touze lidí vonět. K nejstarším záznamům o využívání vonných extraktů rostlin patří nástěnná malba v thébském chrámu zachycující lodi vezoucí náklad myrhy a kadidla. Jeho využití při náboženských obřadech ostatně dalo i pozdější název voňavkám. Původ slova parfém se totiž odvozuje od slovního spojení „per fumum“, což lze přeložit jako „skrz kouř“ nebo snad „projít kouřem“. Starověké voňavky a masti byly vyráběny namočením vonných rostlin do oleje nebo do tuku. Mistry ve voňavkářství byli Arabové. V Evropě zažily parfémy velký rozmach v 16. století, kdy se díky Kateřině Medicejské objevily v Paříži jako módní novinka. Z tehdy luxusního zboží dostupného jen malé skupině privilegovaných se dnes parfémy staly běžným produktem, který najdeme snad v každé domácnosti.

www.cojeco.cz