Koncem 18. století panoval v délkových mírách už takový chaos, že se Francouzská akademie věd rozhodla situaci vyřešit jednou provždy. Jednotkou délky se měl stát metr, ovšem návrhy, aby byl stejně dlouhý jako závěs kyvadla o periodě jedna sekunda, se neujaly z důvodu závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Metrem tedy měla být desetimiliontina vzdálenosti od pólu k rovníku měřená v nulové nadmořské výšce. Sedm let složitých, a jak se později ukázalo, nepřesných měření, do nichž zasáhla i Velká francouzská revoluce, mělo roku 1799 za výsledek první platinový prototyp metru. Protože se ale malinko prohýbal, byl po devadesáti letech vyměněn za kvalitnější. Nová definice metru pomocí vlnové délky světla vstoupila v platnost v roce 1960. O dvacet tři let později byla vyslovena definice současná, tedy že metr je délka dráhy, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299792458 sekundy.

www.cojeco.cz