Původ termínu meteorologie pochází již ze 4. století př. n. l., kdy Platon slovem „meteora“ označil věci nadpozemské. Jeho žák Aristoteles pak kolem roku 340 př. n. l. sepsal nejstarší meteorologické pojednání. I když je dnes meteorologie definována jako nauka o složení atmosféry a o fyzikálních dějích, které v ní probíhají, jejím nejranějším základem byla především předpověď počasí. Okolo roku 1500 sestavil Leonardo da Vinci hygrometr, kterým bylo možno měřit relativní vlhkost vzduchu. Následovalo zkonstruování kapalinových teploměrů Galileem Galileim, ale předpověď počasí postavená na vědeckém základě mohla začít až teprve od poloviny 17. století, kdy Jan Evangelista Torricelli sestrojil rtuťový tlakoměr. U nás se začalo počasí systematicky pozorovat přístroji na začátku 18. století. V roce 1919 vznikl Československý meteorologický ústav v Praze a začalo se s pravidelným uveřejňováním předpovědí počasí na základě rozboru údajů o tlaku vzduchu.

www.cojeco.cz