Nejstarší vyobrazení královny květin, jak je růže často nazývána, můžeme díky archeologickým nálezům datovat do 4. tisíciletí před naším letopočtem. V té době byla ovšem známa růže s pěti okvětními lístky, protože k jejich zmnožení došlo pravděpodobně až kolem roku 1600 před naším letopočtem na Krétě. Na stěnách domů a na hliněných nádobách z té doby byly objeveny kresby růže se 16 plátky. Po zániku římské říše šířili slávu růží hlavně Arabové. V době křižáckých výprav bylo mnoho odrůd dovezeno z orientu do Evropy a střediskem jejich pěstování se stala Francie. Byly pěstovány v klášterních zahradách, často i pro lékařské účely. Začátkem 19. století se manželce Napoleona I. Josefíně podařilo s využitím nemalých finančních prostředků shromáždit téměř veškerou dostupnou literaturu o pěstování růží. Nastala doba cíleného křížení, jehož výsledkem jsou desetitisíce dnes známých druhů.

www.cojeco.cz