Znamení ve štítech vzniklá podle ustálených heraldických pravidel (erby) mají své příběhy, vysvětlující jejich vznik. Tyto pověsti jsou většinou až renesančního původu a vznikaly většinou dodatečně, především proto, aby dodaly rodům zdání starobylosti. Řada nejstarších českých erbovních pověstí se váže k výpravě císaře Friedricha I. proti Milánu roku 1158. Ze slavného tažení těžily ve svých znacích rody Pětipeských z Chýš, Hodějovských, páni z Choustníka i páni z Pardubic. Ti mají ve svém znaku stříbrnou polovinu koně v červeném štítu jako upomínku, že pod jejich předkem byl přeťat kůň padací mříží, když se vracel z výpadu do města. Některé pověsti vysvětlují nejen znaky na erbu, ale také původ predikátu, tedy šlechtického přídavku ke jménu. Později vznikaly také erbovní pověsti ozřejmující štítové prvky některých církevních institucí, měst a cechů.

www.cojeco.cz