Jednoho chladného listopadového večera roku 1895 experimentoval německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen s elektrickými výboji ve vakuových trubicích. Z této poměrně nudné vědecké činnosti byl vyrušen v okamžiku, kdy si všiml, že kus papíru z nějakého důvodu natřený tetrakyanoplatnatanem bornatým začíná v blízkosti trubice zářit. Když Röntgen zakryl výbojku kusem kartonu, papír zářil stále, ale když dal před lampu svou ruku, mohl na stínítku pozorovat svoje kosti. Okamžitě zcela správně odhadl význam svého objevu pro lékařství a již o měsíc později nabídl k otištění vědeckou práci na téma paprsků X. Doplnil ji řadou rentgenových snímků, na nichž mu ochotně pózovaly kosti jeho ženy Berthy. Paprsky X byly později na počest svého objevitele nazvány paprsky rentgenovými a rentgenologie se stala uznávaným a využívaným oborem medicíny. Röntgen sám ovšem za své zásluhy zaplatil životem, když zemřel roku 1923 na leukemii.

www.cojeco.cz