Organizátoři Světové výstavy v Paříži roku 1900 vyhlásili soutěž o sestrojení mechanismu, který by umožnil návštěvníkům pohodlnější přístup k vystaveným exponátům. Mezi množstvím přihlášených nápadů experimentujících s pásovými dopravníky exceloval projekt americké společnosti Otis, který vznikl již o osm let dříve - eskalátor neboli pohyblivé schodiště. První modely měly k dokonalosti daleko. Byly nakloněny v úhlu 30 stupňů a pohybovaly se rychlostí půl metru za sekundu. Schodiště mělo navíc hladké stupně a vstupovalo se na něj z boku mezerou v zábradlí, které se nepohybovalo. S postupným zdokonalováním pohyblivých schodů se začala prodlužovat jejich délka, zvětšoval se sklon a zvyšovala rychlost. Změn doznal i způsob pohonu, kde tažný systém vystřídalo ozubené soukolí. Eskalátory se začaly objevovat v obchodních domech, na nádražích a především v metrech, kde jsou schopny za hodinu přepravit až 16 000 cestujících.

www.cojeco.cz