Až do 12. století existovalo truhlářství současně s tesařstvím a obě tato dnes rozdílná řemesla byla tehdy jediným. Za použití poměrně jednoduchých nástrojů, jakými byly sekery, dláta, nebozezy a pily, zhotovovali truhláři stále náročnější výrobky a tak časem došlo k určité specializaci. Ve Francii se dělilo truhlářství na běžné a umělecké, v jižním Německu se brzy objevili i truhláři specializovaní na výrobu nábytku. V nově vznikajících městech u nás se ve 13. století uplatňovali truhláři při stavbě kostelů. Tehdy byli označováni převážně jako stolaři patrně proto, že výroba stolů byla jejich hlavní prací. V roce 1419 bylo v Praze napočítáno 18 stolařů, zatímco truhlář, tedy odborník, který zhotovoval truhly, jen jediný. Truhlářství se specializovalo i nadále, a tak postupem času existovali vedle stolařů také stoličníci, lavičníci, kolebečníci nebo postelníci.

www.cojeco.cz