Na konci 19. století vzrušily české země procesy s Leopoldem Hilsnerem, obviněným z vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové. Tělo bylo nalezeno na Bílou sobotu 1. dubna 1899 v lese nedaleko Polné na Vysočině. Na základě nepřímých svědectví byl z vraždy obviněn dvaadvacetiletý Hilsner, příslušník místní židovské komunity. Datum nalezení těla, smrt vykrvácením, ale především v té době sílící antisemitistické smýšlení národa – to vše stálo proti Hilsnerovi. Při prvním procesu v září 1899 snad nikdo včetně soudce nepochyboval o vině obžalovaného. Na Hilsnerovu obranu se jako jeden z mála postavil profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Označil rituální vraždu za pověru a zasloužil se o zrušení rozsudku. Při novém procesu byl Hilsner odsouzen znovu k trestu smrti, rozsudek však hovořil o sexuálním motivu vraždy. Později změnil císař trest na doživotí, po osmnácti letech byl Hilsner propuštěn na základě milosti Karla I.

www.cojeco.cz