Před 150 miliony let vznikly působením eroze, tektonických a vulkanických sil jedny z největších světových vodopádů. Leží na řece Zambezi na hranicích Zambie a Zimbabwe a místní domorodci jim říkají Mosi-oa-Tunya neboli Dým, který hřmí. A skutečně – vodní opar, který se tvoří při pádu vody do hloubky 128 metrů lze vidět na 40 kilometrů daleko. Nelze se tedy divit tomu, že v roce 1855 neunikly pozornosti anglického cestovatele Davida Livingstona, který je pojmenoval podle britské královny Viktorie. O dvacet let později zde provedl první důkladný geologický průzkum český cestovatel Emil Holub, který vodopády důkladně zmapoval a své poznatky publikoval v šestnáctistránkové publikaci vydané roku 1879. Průměrný průtok Zambezi je 1 400 krychlových metrů za sekundu, ovšem v období povodní proteče vodopády i téměř desetkrát větší množství vody.

www.cojeco.cz