Tři dny před popeleční středou, kterou začíná čtyřicetidenní převelikonoční půst jsou zasvěceny masopustnímu veselí. Přípravy na něj probíhají často již dříve, v tak zvaný tučný čtvrtek, kdy se podle pověry má člověk najíst a napít co nejvíce, aby zůstal po celý rok při síle. O masopustní neděli pak začalo období veselic, bálů a zábav vrcholící úterním průvodem maškar. Klasickou českou masopustní maškarou byl vždy medvěd, často vedený na řetězu a také kobylka ukrývající pod přehozem dvě osoby. První písemné zprávy o masopustním veselí pocházejí ze 13. století, ale tyto slavnosti jsou rozhodně staršího data. Často je rej masopustních masek spojován s tradicí předkřesťanských pohanských obřadů. Samotný výraz „masopust“ znamená „opouštěti maso“ a zcela koresponduje se známým „karneval“. To je totiž složením latinského caro – maso a vale – sbohem.

www.cojeco.cz