Český název posledního měsíce roku pochází od výrazu „siný“, případně „prosinět“, což je spojeno s faktem, že prosincové dny jsou šedivé a často mlhavé, neboť slunce svítí v době kolem zimního slunovratu z celého roku nejslaběji. Latinský název „december“ pak vychází z doby, kdy rok začínal březnem, a prosinec byl tedy desátým měsícem roku. Mnoho z prosincových pranostik vystihuje touhu po co nejmrazivějším prosinci, který měl podle nich zaručovat dobrou úrodu v příštím roce. Z takových zmiňme například „jaký prosinec – takový červen“ nebo „po studeném prosinci bývá úrodný rok“. Jedna z nejznámějších prosincových pranostik „Lucie noci upije“ pochází ještě z doby před změnou kalendáře v roce 1582, kdy zimní slunovrat připadal do doby kolem 13. prosince. Dnes jsou aktuálnější spíše novější tomášské pranostiky jako „na svatého Tomáše nejdéle noc naše“.

www.cojeco.cz