Části města, které byly vyhrazeny skupinám odlišným od ostatního obyvatelstva náboženstvím, etnickou příslušností nebo sociálním postavením, jsou označovány jako ghetta. Ve středověku existovala ghetta pro Židy; největší byla v italských Benátkách a v Římě, v německém Frankfurtu nad Mohanem a u nás v Praze. Židé se ze svých městských částí nesměli vystěhovat až do konce 19. století. I přesto zůstaly mnohé čtvrti evropských měst převážně nebo zcela židovské, a to až do holocaustu. Nacisté znovu zavedli povinnost Židů žít se v ghettech, což ale byla jen příprava k jejich hromadnému vyvražďování. Dnes jsou jako etnická ghetta označovány většinou hustě obydlené a zchátralé městské čtvrti, v nichž žijí převážně příslušníci menšiny. Na rozdíl od středověku je však k tomuto životu nenutí vládnoucí moc, ale chudoba a kulturní soudržnost. Tyto okolnosti brání obyvatelům ghett v přestěhování do jiné části města.

www.cojeco.cz