Latinský název posledního zimního měsíce zní „februarius“. Český únor souvisí se slovem „nořit“, neboť v tomto měsíci se led noří, láme a puká. Nejznámější únorovou pranostikou je jistě „únor bílý – pole sílí“ či méně známý tvar „sněhový únor – sílí úhor“. Jde o jednu z těch vzácných pranostik, které lze považovat za obecně platné. Roztátý únorový sníh se totiž v březnu ve formě vláhy vsakuje do polí a napomáhá tak nejen novému vzrůstu na podzim zasetých plodin, ale především samotnému klíčení jarních semen. Z pranostik týkajících se konkrétních únorových dnů je patrně nejznámější „na Hromnice si musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Podle ornitologů se ovšem skřivan na naše území vrací ze severní Afriky a jižní Evropy po zimě v průměru až po 15. únoru a svou povinnost tedy na Hromnice nemůže splnit.

www.cojeco.cz