Měření teploty bylo dlouhou dobu záležitostí velice nepřesnou a lidé vnímali teplo či chlad jen tělesnými nebo zrakovými vjemy. Teprve až na začátku 17. století začal Galileo Galilei experimentovat s tepelnou roztažností vzduchu při měření teploty. Jeho primitivní vzduchový termoskop měl podobu asi 30 centimetrů dlouhé skleněné trubičky zakončené baňkou a ještě neměl stupnici. Postupně se objevovaly teploměry, jejichž teploměrnou látkou byla voda, později líh a rtuť. Stupnice už sice měly, ale v jejich kalibracích panovala nejednotnost. Přítrž tomuto chaosu učinili nezávisle na sobě pánové Fahrenheit a Celsius. I když je možná Fahrenheitova stupnice zvláště pro našince nepochopitelná, užívá se jí převážně v anglosaských zemích. Celsius vyšel při tvorbě své škály z teploty varu vody a tání ledu a interval mezi nimi rozdělil na 100 dílků, které dnes známe jako stupně Celsia.

www.cojeco.cz