Zmínky o dceři bohyně země Terry se objevují častěji v dílech římských než řeckých básníků. Podle Vergilia byla Fáma jako ztělesněná pověst hrozivou opeřenou obludou, která měla tolik očí, uší a jazyků, kolik měla na svých křídlech per. Měla navíc rychlé nohy, a tak ji nikdo nemohl předběhnout, ba ani překonat ve velikosti, když se nafoukla. Šířila výmysly a lži, někdy ovšem říkala i pravdu a tím děsila lidi, zejména ve velkých městech. Podle Horatia bydlela na hradě bez dveří, aby k ní mohli vcházet její pomocníci, zosobňující vymyšlené zprávy, bezhlavý omyl, neodůvodněnou radost, lehkověrnost, hrůzu a strach a především šeptané zvěsti a polopravdy. Jak se můžeme sami často přesvědčit, Fáma je dodnes živá. Nic se nevyrovná její rychlosti ani velikosti, když se nafoukne.

www.cojeco.cz