Pro mladší generace může být překvapením, že přepínání televizních kanálů se dříve dělo úplně bez použití dálkového ovladače. Divák se musel při každém požadavku na změnu programu zvednout z křesla, dojít několik metrů k televizoru a stisknout tlačítko. V Československu to vzhledem k programové nabídce tolik nevadilo, ale pohodlní Američané již v 50. letech začali přemýšlet, jak se tohoto vyrušení uprostřed televizního rozjímání a pojídání pochutin zbavit. První dálkový televizní ovladač z roku 1950 se jmenoval „Lazy Bones“, což můžeme přeložit jako „líné kosti“, a byl s televizorem propojen kabelem. To se ovšem jevilo jako nepraktické, a tak bylo o pět let později představeno ovládání Flashmatic pracující na principu viditelného světla. V roce 1956 vynalezl Robert Adler ultrazvukové ovládání televizoru, které také nebylo úplně dokonalé, nicméně je považováno za základ ovladačů dnešních.

www.cojeco.cz