Státní vlajky mají své předchůdce ve vojenských znameních, která vojevůdci vztyčovali na bojištích v dobách, kdy ještě neexistovaly uniformy. Příslušníci jejich armád tak měli přehled o tom, kde se nachází jejich velitelé, a nepřátelé zase věděli, která místa jsou pod kontrolou jiných jednotek. Již v antice byla takovým znamením nejčastěji látka s emblémem připevněná na konec žerdi. Římské legie používaly tyto zástavy daleko raději než těžké bronzové emblémy. Ve středověku si rytíři připevňovali na konec kopí úzké trojcípé praporce nebo větší korouhve s erby. Časem se začaly nosit znaky připevněné na oděvech a později uniformy. Látkové emblémy, kterým se v 15. století začalo říkat vlajky, pak sloužily hlavně k rozlišení jednotek pozemních armád. Se vznikem národních států dostaly původně vojenské vlajky hlubší význam, když se staly státními symboly spolu se znakem a hymnou.

www.cojeco.cz