Jedním z nejstarších vyobrazení kontaktu člověka se včelami je kresba v Pavoučí jeskyni ve Španělsku stará asi 15 000 let. Znázorňuje scénu odebírání medu z dutiny stromu. V kulturních centrech Středního východu se v oblastech bez lesních porostů včely usazovaly v hliněných hrncích, které se tak staly předvojem dnešních úlů. Vše fungovalo bez lidského přičinění a podobné nádoby se ještě dnes používají v Izraeli a Libanonu. Ve starém Řecku bylo víno smíchané s medem považováno za univerzální lék a byli to právě Řekové, kdo se studiem včel začali zabývat důkladněji. Ve středověku se už včelaři těšili velké vážnosti. Příslušníci jejich cechů a společenství mohli nosit zbraň, měli zvláštní práva a vlastní, tzv. včelařský soud. Na přelomu 18. a 19. století vymyslel švýcarský včelař Francois Huber rámkový úl, který se stal předpokladem dalšího vývoje včelařství.

www.cojeco.cz