Až do začátku 18. století byl porod v Evropě vnímán spíše jako sociální než lékařská událost. Nejčastěji se odehrával doma za pomoci porodní báby a několika dalších žen. Významné změny nastaly na našem území v souvislosti s tereziánskými reformami. Nařízení z roku 1753 ukládalo profesorům anatomie přednášet porodnictví medikům, chirurgům a městským porodním bábám. Na venkově tuto činnost praktikoval krajský ranhojič. V roce 1775 bylo zakázáno provozovat porodnictvím neškoleným bábám pod pokutou šesti tolarů. Mezi významné postavy českého porodnictví patřil profesor Jan Melič, který mimo vedení soukromé porodnice sepsal řadu prací věnovaných péči o ženu v těhotenství a při porodu. Ve druhé polovině 19. století a zvláště pak ve století 20. docházelo v souvislosti s vývojem medicíny stále častěji k přesunu porodu k lékaři a příslušné instituci. Zároveň se měnila i role porodní báby či porodní asistentky.

www.cojeco.cz