Organické sloučeniny, kterým říkáme vitaminy a které jsou nezbytné pro správné fungování lidského i zvířecího organismu, mají tu charakteristickou vlastnost, že si je organismus nedokáže syntetizovat sám. I když určité vitaminy zabezpečí mikroorganismy přítomné v zažívacím ústrojí, většina jich musí být dodávána v potravě. V historii lze vysledovat užívání vitaminů už od dob starověku. Za Hippokrata se například šeroslepost léčila kousky čerstvých jater přikládaných na oči. Teprve až asi po 2000 letech bylo zjištěno, že šeroslepost je způsobena nedostatkem vitaminu A, který je obsažen mimo jiné i v játrech. Samotný název vitaminy je ale poněkud nesprávný a jeho vznik se datuje do roku 1912, kdy byla získána látka dnes známá jako vitamin B1 obsahující dusík v aminové formě. Protože bylo dokázáno, že je životně důležitá, promítlo se latinské vita – život do spojení s aminy.

www.cojeco.cz