Vztah mezi průměrem kruhu a jeho obvodem tušili lidé již od dob, kdy začali s kruhem pracovat. Brzy zřejmě také poznali, že tento vztah je konstantní a snažili se ho zjistit – nejdříve měřením. Babyloňané používali asi v roce 2000 př. n. l. hodnotu přibližně 3,125, v asi o 300 let mladším egyptském papyru se objevuje hodnota pí kolem 3,16. První teoretický výpočet provedl nejspíše Archimedes a po něm řada dalších, kteří se snažili délku obvodu kruhu o jednotkovém průměru vypočítat co možná nejpřesněji. Třicet pět desetinných míst bylo výsledkem práce holandského matematika Ludolfa van Ceulen, žijícího na přelomu 16. a 17. století. Existuje řada mnemotechnických pomůcek pro zapamatování si alespoň několika čísel hodnoty pí . Možná některou z nich použil i šedesátiletý Japonec Akira Haraguchi, který si jich dokázal zapamatovat a pak během šestnácti hodin vyjmenovat rovných sto tisíc.

www.cojeco.cz