Zařízení k určování světových stran bylo vynalezeno roku 1302 v Itálii. Jeho princip byl ovšem využíván již roku 1190, o čemž svědčí zmínka v jedné italské básni. Normané kompasu používali dokonce už v polovině 9. století. Ale ani to nejsou nejstarší historické zmínky o používání kompasu. Řekové nazývali přirozeně magnetický magnetovec kalamitah, což bylo slovo odvozené od třtiny – kalamos. Právě na kousek plovoucí třtiny totiž magnetovec upevňovali, aby se mohl na vodní hladině dobře otáčet. Féničané měli na svých lodích otáčivou sošku bohyně Astarté, ukazující vztyčenou rukou stále stejným směrem bez ohledu na polohu lodi. I v Číně kolem roku 2700 př. n. l. prý vlastnil císař Wang Ti podobnou sošku ukazující ovšem k pólu jižnímu, který byl pro Číňany důležitější než severní.

www.cojeco.cz