První vodní mlýn v Čechách uvádí Václav Hájek z Libočan ve své stati o založení Žatce roku 718. Další zmínky jsou o mlýnech v klášteře Hradiště nad Jizerou z roku 1100 a při Sázavském klášteře z roku 1140. Ve 12. a 13. století se začaly mlýny objevovat jako houby po dešti a bylo třeba vyřešit vztahy mezi jednotlivými mlynáři. Za vlády Karla IV. tak vznikl sbor zemských přísežných mlynářů, kteří byli něco jako soudní znalci v oblasti vodního práva. Vyměřovali toky, určovali míry mlýnských jezů, posuzovali technický stav mlýnů a podobně. Jejich sbor byl zrušen císařem Josefem II. Mlynáři byli muži tisíce řemesel. Při skládání zkoušky prokazovali své znalosti nejen při mletí obilí, ale museli umět i mlýn postavit. Rozuměli tedy opracování dřeva a mlýnských kamenů a museli mít základní vědomosti o hydrologii.

www.cojeco.cz