Poprvé byl jednorožec vyobrazen v době asi 2 500 let př. n. l. na řezbách civilizace Indus, žijící na území dnešního Pákistánu. Tehdy nešlo o dnes známého koně či poníka s dlouhým rohem na čele, ale spíše o jednorohého vola. Asyřané zase dávali přednost jednorohé antilopě, často i okřídlené. Ve starém Řecku se objevovaly záznamy o jednorohém oslu s bílým tělem a s magickou silou zneškodňující jed, ale zřejmě šlo o popis běžného indického nosorožce. Také arabský přímorožec by mohl být předobrazem legendárního zvířete. Má sice rohy dva, ty ovšem z profilu mohou splynout. Do středověku byl jednorožec častým námětem slovesného i výtvarného umění a heraldiky. Byl střídavě používán jako symbol Krista, smrti, cudnosti, vznešenosti či osamění. Legendy praví, že jednorožce může zkrotit pouze panenská dívka a že jeho roh ochraňuje proti jedu.

www.cojeco.cz