Technika uměle vyvolaného spánku byla využívána při meditačních praktikách už ve druhém tisíciletí před naším letopočtem a její praktikování ve starém Egyptě dokladuje Eberův papyrus z doby kolem roku 1500 př. n. l. O rozšíření hypnózy v západní Evropě se významně zasloužil rakouský lékař Franz Anton Mesmer, který hovořil o živočišném "magnetismu" a vystavoval své pacienty působení magnetů, s jejichž pomocí mělo z hypnotizéra na pacienta přecházet léčivé fluidum. Jeho seance měly spíše podobu jarmarečních triků, a když jej začali napodobovat i obyčejní šarlatáni, stal se tento způsob léčby velmi podezřelým. Název hypnóza odvozený od řeckého hypnos - spánek pochází z roku 1843 a je dílem britského terapeuta Jamese Braida. V jeho době byla hypnóza používána dokonce jako umrtvující prostředek při operačních zákrocích včetně amputací. Brzy ji však v této funkci nahradil rajský plyn, éter nebo chloroform.

www.cojeco.cz