Vyobrazení činnosti provazníků lze nalézt už na kresbách ze starého Egypta, a tak můžeme provaznictví směle nazvat jedním z nejstarších řemesel. V Čechách se o této profesi zmiňují už prameny z 11. století. I když byli koncem století 14. začleněni do společného cechu s krejčími, docházelo u provazníků k postupné specializaci – stávali se síťaři, popružníky nebo třeba dratevníky. Potřeboval-li rybář síť, vozka bič, hospodyňka šňůru na prádlo, hudebník struny, sedlák síť proti hmyzu do oken či provazolezec svoje lano, zašel za provazníkem. Ten k tomu všemu využíval nejrůznějších materiálů – konopí, lnu, bavlny i vlny, kokosových, kopřivových a sisalových vláken, dobytčí srsti, hedvábí, hadrů, drátů, starého papíru, nebo dokonce banánového konopí, jehož vlákna dosahovala délky až sedmi metrů.

www.cojeco.cz