Jedno z nejstarších vyobrazení tkalcovského stavu se nachází na malovaném staroegyptském talíři z období kolem roku 4400 př. n. l. Archeologové ovšem nalezli množství hliněných člunků, které dokazují, že počátky tkalcovství spadají už do období raného neolitu. Prvními materiály používanými pro tkaní byly len a vlna, které lze poměrně snadno spřádat do nití. V Indii bylo rozšířeno spřádání bavlny. Čínské tkaní hedvábí bylo dlouho střeženým tajemstvím, dokud jej v 6. století byzantští kupci nepřenesli do Evropy. Hlavními středisky výroby látek se zde staly ve 13. století Itálie, Francie a Flandry. V roce 1733 vynalezl Angličan John Kay rychloběžný člunek do ručního stavu a o půl století později byl postaven první plně mechanický stav umožňující průmyslovou výrobu látek. Od té doby docházelo k postupné automatizaci procesu tkaní, které se dnes obejde téměř bez účasti člověka.

www.cojeco.cz