„Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.“ 12., 13. a 14. května přicházejí dny, po nichž podle pranostik již nehrozí žádné mrazy. Nejstarší pranostiky vztahující se k tomuto období května se u nás objevily až v polovině 19. století, a nepatří tedy k těm nejstarším. Lépe jsou na tom Poláci, kteří už od roku 1664 věděli, že „před Servácem není radno spoléhat na jisté léto“. Jak se zdá, Pankrác a Bonifác se k Servácovi přidali až později. U nás je všechny tři připomíná František Ladislav Čelakovský pranostikou „pan Serboni pálí stromy“. Sám však k ní poznamenává, že je to „spíše školní než prostonárodní přísloví, složené z prvních slabik tří svatých, jichžto zahradníci se bojí, anoť přicházejí tehdáž obyčejně chladné noci; květoucímu stromoví škodny bývají“.

www.cojeco.cz