Hudební nástroj, který v celku symfonického orchestru zaujme nejen svým vznešeným zvukem, ale také úctu vzbuzujícím vzhledem, získal svou dnešní podobu po roce 1800. Tehdy zdokonalil francouzský nástrojář Sébastien Érard pedálový mechanismus, který harfa získala již počátkem 18. století. Tento královský nástroj má však podstatně starší historii a s různými jeho podobami se setkáváme u většiny starověkých civilizací. Už v egyptské Staré říši, tedy asi od roku 2700 př. n. l., znali hudebníci nástroj skládající se z prohnutého ramene podobného luku, na něž bylo upevněno jedenáct nebo třináct strun. Na tohoto předchůdce harfy hráli především muži, ale dle archeologických nálezů můžeme usuzovat, že existovaly také ženy harfenistky. První zpodobnění evropské harfy trojúhelníkového tvaru pochází z 9. století, o sto let mladší jsou ilustrace zachycující větší a hlubší harfy s okrouhlým ramenem.

www.cojeco.cz