V 10. a dokonce ještě v 11. století se stavělo převážně ze dřeva, ale mimo tesařů se mezi dvorskými řemeslníky vyskytovali také kameníci, zedníci, vápeníci a cihláři. Ti se rozdělovali na cihláře zdicí, kteří hotovili pro zedníky, a cihláře krycí, kteří vyráběli tašky ke krytí střech. Ve století patnáctém byly cihelny zakládány na různých místech, některá města si dokonce zřizovala cihelny obecné. Tehdy cihláři vyráběli mimo zdicích a krycích také cihly dlaždicí. O století později se už cihelny vyskytovaly všude, kde se nacházela příhodná hliniště a pálených cihel se používalo ke stavbám častěji než předtím. Vyráběly se nejen jednotlivé cihly ale i celé prefabrikované architektonické části jako ostění oken a dveří. Nepálené, na vzduchu sušené cihly se nazývaly vepřovice, pácy nebo cihly egyptské, naopak těm nejtvrdším, páleným déle než obvykle se říkalo kabřince.

www.cojeco.cz