Za vynálezce žárovky bývá často s oblibou označován Thomas Alva Edison. I když mu nelze upřít zásluhu na masovém rozšíření tohoto světelného zdroje, je nutno zdůraznit, že první experimenty na tomto poli probíhaly již v roce 1805. Tehdy totiž anglický chemik Humphry Davy objevil, že platinový drátek, kterým prochází elektrický proud, se rozžhaví a svítí. Další svoje snažení ovšem upřel na řešení obloukové lampy. Ta měla ale zásadní nevýhodu – krátkou životnost elektrod a tak se ke slovu dostalo zase svícení prostřednictvím žhavení materiálů průchodem elektrického proudu. Velké úspěchy na tomto poli slavil německý hodinář Heinrich Göbel, který uměl vyčerpat vzduch ze skleněných baněk a zatavovat do nich přívodní dráty. Již v roce 1854 dokázal rozžhavit bambusové vlákno a o rok později prý těmito žárovkami osvětlil svůj obchod v New Yorku. Edison zvládl technologii hromadné výroby o čtvrt století později.

www.cojeco.cz