Plavidla, která od poloviny 19. století slouží k provozování kanoistiky, byla původně dopravními prostředky rybářů. Lehké kanoe severoamerických Indiánů sestávaly z dřevěné kostry potažené kůží nebo kůrou. Eskymácké kajaky měly kostru často ze zvířecích kostí a bývaly potažené tulení kůží, a to i ze svrchní strany, aby byl lovec lépe chráněn před chladnou arktickou vodou. Právě podle eskymáckého vzoru sestrojil zakladatel moderní kanoistiky skotský advokát Mac Gregor vlastní loď, s níž roku 1865 sjel některé z evropských i amerických řek. Brzy se stal nový sport populární i v jiných zemích a roku 1936 byly závody na hladké vodě poprvé uvedeny na olympijských hrách. V roce 1972 je doplnil i vodní slalom, který však nebyl na další hry zařazen a objevil se znovu až za 20 let v Barceloně.

www.cojeco.cz