Vznik archeologie jako samostatné vědecké disciplíny iniciovali Řekové. Ačkoliv neprováděli vykopávky, využívali tehdejší historikové poznatky o materiálních pozůstatcích dřívějších epoch, které byly v držení sběratelů. Svou podstatnou, i když ne zrovna kladnou roli v rané archeologii sehrály i loupeživé tendence barbarských kmenů, které od 3. století téměř systematicky plenily římské příhraniční provincie. Zvláštní kategorii tvořili vykradači hrobů, kteří své řemeslo vykonávali už v dobách prvních dynastií Staré říše v Egyptě. Současní archeologové odhadují, že téměř všechny hroby faraónů byly vyrabovány už ve starověku. Středověk nepřikládal kulturnímu odkazu předků valný význam, a tak se prvními vědeckými archeologickými aktivitami zabýval až Francesco Petrarca ve 14. století, kdy zkoumal některé římské památky. Ve století 15. došlo k rozdělení dějin na tři éry: starověk, středověk a dobu současnou. Archeologie na skutečné vědecké bázi se rozvíjela asi od 18. století.

www.cojeco.cz