První známá metoda spojování listů papíru pochází ze 13. století. Tehdy bývaly listy v levém horním rohu propichovány a protahovány stužkou, která pak byla někdy ještě zapečetěna. S přibývajícím papírováním se tento postup jevil jako velmi časově náročný, a tak byla řada listin spojována špendlíky. Ty však ale nejenže často poškozovaly papír, ale hrozilo i popíchání méně zručných úředníků. V roce 1899 přišel norský vynálezce Johan Vaaler s drátěnou svorkou, která měla problém vyřešit. Jeho vynálezu ale do podoby dnešní svorky chyběl ještě jeden ohyb a oba konce drátu směřovaly každý jiným směrem. Papíry tak byly i nadále trhány, navíc byly svorky vyráběny ručně, což se promítlo i v jejich ceně. Až americký inženýr William Middlebrook vyrobil stroj, který svorky ohýbal tak, aby oba jejich konce směřovaly stejným směrem.

www.cojeco.cz