Myšlenkou vytvoření použitelného mezinárodního jazyka se zabýval již Jan Amos Komenský ve svém díle Panglottia neboli Všemluva a po něm řada dalších učenců. Úspěšný byl ale až polský lékař Ludvík Zamenhof, který v roce 1879 neveřejně představil první verzi umělého jazyka vytvořeného na základě nejrozšířenějších evropských jazyků. O osm let později již oficiálně zveřejnil svůj jazykový projekt nazvaný Lingeo internacia, který byl ovšem častěji nazýván podle pseudonymu svého tvůrce „jazykem doktora Esperanta“ a později esperantem. Díky promyšlené stavbě, logické gramatice a uspořádanosti slovní zásoby se tento umělý jazyk poměrně rychle rozšířil do celého světa. U nás se první průkopníci esperanta objevovali již v 90. letech 19. století, ale o opravdovém rozšíření můžeme mluvit až od počátku století 20., kdy byly zakládány první spolky a kluby.

www.cojeco.cz